Ivo_svk, chceš tím tedy říct, že ve skutečnosti neexistuje způsob jak studenty donutit, aby se to opravdu naučili, chtějí-li udělat zkoušku? Jak doopravdy otestovat jejich znalosti? Ne, s tím rozhodně nemohu souhlasit. Pan profesor Zajíček to skutečně umí. Dá mu to sice víc práce, než prostě napsat jedničky do indexů a poslat studenty domů, ale zase to má smysl. A je to seriózně odvedená práce profesora UK.
Dále bych měl asi poznamenat, že ta písemná zkouška samozřejmě neobsahovala pouze problémové příklady k jejichž vyřešení je potřeba znát nějaké super-těžké věci. Byly tam i jednoduché příklady. Typicky bylo schéma následující:
1. Jednoduchý teoretický příklad, několik definic a formulací vět.
2. Zhruba totéž jako 1.
3. Jednoduchý teoretický příklad, který však vyžaduje určité porozumění problému.
4. Důkaz středně těžkého nebo těžkého tvrzení z přednášky, popřípadě popsaný výše zmiňovaný analogický problém.
5. Těžší "problémový příklad" teoretického charakteru.
Příklad 4 měl často dvě různě bodově ohodnocené varianty, z nichž libovolnou jste si mohli vybrat. Nebylo však možné získat body za obě části naráz. Nicméně aby bylo možné dostat jedničku, bylo nutné dostat asi 7/9 bodů z té těžší varianty. Bonusové body pro lepší známku než 3 bylo možné získat na příkladu 5.
Tvrdím, že takováto písemka opravdu prověří porozumění problému. Další věc je, že pokud člověk "dokonale rozumí" danému problému, tak potom to pro něj prostě nemůže být problém. Ze zkušenosti však mohu se značnou mírou jistoty prohlásit, že "dokonale" tomu člověk nerozumí téměř nikdy. Vždycky se najdou nějaké souvislosti a drobnosti v důkazu, které člověku při přípravě na zkoušku uniknou. Pokud jde o mě, vždycky jsem se na zkoušce něco naučil, uvědomil si nové věci. Ale čas na to stačí. Pokud tomu doopravdy rozumíš, tak to prostě stihneš. Ale doopravdy něčemu rozumět neznamená jenom to, že si přečteš poznámky a přitom chápeš každý krok každého důkazu. To je prostě málo. Je například důležité taky chápat, proč je nutná tato a tato oklika a přímočařejší postup nevede k cíli, stejně tak jako mít neustále na paměti, proč nelze určité předpoklady vynechat, atd.
Podle mého názoru, kdo neumí v písemce přesně formulovat myšlenky, nemá je dostatečně ujasněné. Připadá mi to podobné, jako když si člověk myslí, že zná význam nějakého slova, ale když ho někdo požádá, aby ho vysvětlil, najednou zjistí, že to nedokáže. V tom případě tvrdím, že tomu slovu ve skutečnosti nerozumí a vždy si jeho význam pouze domýšlí z kontextu. Tohle považuji za dost podobné.