Programování se taky bojim, i já jsem úplný začátečník. Vlastně obecně jsem dost počítačově negramotná, byla jsem na první přednášce z Principů počítačů a na konci se přednášející ptal, kdo kdy viděl počítač zevnitř, kdo by poznal kterou součástku, kdo si kdy počítač sám sestavil apod. A všichni se pořád hlásili
Já počítač viděla rozebraný, jen když mi ho kamarád opravoval.
Zatím mám za sebou 2 zkoušky z matiky, obě za 3, zbývá mi lineární algebra (k té ještě musím dodělat pár příkladů pro zápočet). Akorát se na mě teď v práci hrnou nové a nové úkoly, taky s tím mohli počkat až po zkouškovém
Na víkend mám v plánu učit se na Principy počítaču a operačních systémů, zatím jsem na to jen tak koukla. To píšu v pondělí. No a pak v pátek písemka z programování, na tu nevím, kdy se budu učit.
Tak si říkám, že v příštím semestru musím zabrat hned od začátku, ale ono se člověku po práci moc nechce...
Vůbec si nedovedu představit, že bych se do toho všeho musela ještě starat o rodinu. Naštěstí přítel je samostatný a má dost malé požadavky na domácnost. No i kdyby neměl, měl by smůlu
Nejtěžší je asi najít motivaci, když přijdu večer z práce. Nebo o víkendu vstát dřív a učit se. To si pak říkám, proč to vlastně dělám. No a na obou zkouškách jsem se dozvěděla, že to, co jsem si myslela, že umím, vlastně umím jen tak tak na 3, protože se vyjadřuju intuitivně a ne matematicky přesně
Takže moje přdsevzetí do příštího semestru je, vždycky si o víkendu projít, co se bralo na přednáškách, a taky občas zajít na konzultace. Jsem zvědavá, jak dlouho mi to vydrží.
Doufám, že budu stíhat cvičení a třeba i nějakou přednášku, můžu ale jen od 12.20 nebo 17.20, hezky místo oběda nebo místo večeře