od vandigo » 20. 9. 2017 00:35
Analýza, návrh a management SW systémů: Životní cyklus SW systémů (Nečaský) - popsal jsem co je vlastně sw systém (softwarové i ne-sw položky, a jaké jsou..) a pak jednotlivé fáze. Nakonec se ptal jestli je lepší některé fáze nějak cyklit (aka spirála nebo nějaké agilní metodiky) nebo ne (waterfall). Řekl jsem že cyklit a povídal o agilních metodikách (scrum, kanban). Waterfall se může prý hodit líp na obrovské projekty které se skládají z menších (od subdodavatelů), kde by byl overhead na integraci jednotlivých částí zbytečně vysoký.
Složitost a vyčíslitelnost: ČRF (Hladík) - na začátku jsem uvedl, že ČRF nás zajímaj proto, že je to výpočetní model ekvivalentní TS. Hned následovala otázka, proč potřebujeme ČRF, když máme jako model TS. Řekl jsem, že ČRF přináší jiný přístup, takový "algebraičtější" aparát, můžeme je snadno skládat atp.. např důkaz věty o rekurzi diagonalizací si neumím představit přes TS... no, nějak mu tahle odpověď stačila. Pak jsem zadefinoval PRF a ČRF (měl jsem drobnou chybu v definici minimalizace, ale měl jsem tam tu ukázku ekvivalentního while cyklu, to stačilo). Řek jsem, že jdou ČRF očíslovat a že existuje i univerzální funkce. Pak se ptal na definiční obory a obory hodnot ORF/ČRF, jestli to jsou rekurzvní nebo RS možiny. Myslim že je dobrý mít tohle dobře nastudováno, asi by u tohoto tématu u státnic moc neodpustili...
Vývoj SW systémů: Vývojové prostředí (Zavoral) - tady si zkoušející vzpomněl, že jsem psal "nějakou zajímavou diplmku u kolegy", takže mi otázku upřesnil na "specifika vývojového prostředí pro paralelní jazyky." Nejdřív jsem zajásal, ale při přípravě jsem zjistil, že o tom vlastně nic moc nevím. Nakonec jsem to tak nějak zkušeně okecal
Datové struktury: Třídění ve vnitřní a vnější paměti (P. Kučera) Řekl jsem něco obecně k třídění (dělení dle stable, in-place... a pak že záleží na tom, jestli předpokládáme porovnávací model, protože na čísla se dá použít třeba radix sort...) Uvedl jsem "naivní algoritmy", zeptal se proč je třeba dobrej bubble sort (O(n) best-case na setříděnou posloupnost...), pak merge-sort s analýzou přes master theorem. Víc se začal ptát u quick sortu - řekl jsem že pivot jde brát různě (náhodný, medián ze tří, atd...) a dost se ptal na rozdíly těchto přístupů, worst, best a average. Nevěděl jsem uplně všechno, ale spíš zkoumal, jak moc tomu rozumím do hloubky. U třídění ve vnější paměti se víc zajímal o případ, kdy máme tolik běhů, že je pak nemůžeme slít všechy najednou. Pak ho taky zajímalo, jaký je nejmenší počet souborů potřebných k setřídění jakkoli velkého vstupu (prý 4). Nakonec byl spokojený a já jsem se i něco naučil.
Formální základy DB technologií: Datalog, 3. sémantiky... (Pokorný) Styl zkoušení prof. Pokorného jsem znal ze zkoušek, docela si potrpí na přesných definicích. Měl jsem docela podrobně rozepsáno co je to datalog (IDB, EDB, IO), k čemu to je, co to umí (rekurze, tranzitivní uzávěr) a co to neumí (bez negace to neumí rozdíl...). Pak na mě trochu uhodil a chtěl abych přesně řekl co jsou to ty Hornovy klauzule, termy, formule, atomické formule... Ale nakonec byl spokojený. Na 3 sémantiky a jejich ekvivalence asi nevyšel čas, což mi vůbec nevadilo.
Ráno nás rozsadili do lavic v S4 a hned nás všichni zkoušející obešli a zadali nám otázky. Myslim že jsem měl docela štěstí jak na zkoušející, tak na otázky, takže jsem si pak už docela věřil. Nakonec celkově za jedna, jednotlivé známky neznám. Učil jsem se na to cca měsíc (posledních 14 dní hodně intenzivně) a rozhodně jsem neměl pocit, že jsem to uměl všechno na výbornou... Určitě jsem při učení ocenil
osnovu (díky jejím autorům!).
[b]Analýza, návrh a management SW systémů:[/b] Životní cyklus SW systémů (Nečaský) - popsal jsem co je vlastně sw systém (softwarové i ne-sw položky, a jaké jsou..) a pak jednotlivé fáze. Nakonec se ptal jestli je lepší některé fáze nějak cyklit (aka spirála nebo nějaké agilní metodiky) nebo ne (waterfall). Řekl jsem že cyklit a povídal o agilních metodikách (scrum, kanban). Waterfall se může prý hodit líp na obrovské projekty které se skládají z menších (od subdodavatelů), kde by byl overhead na integraci jednotlivých částí zbytečně vysoký.
[b]Složitost a vyčíslitelnost:[/b] ČRF (Hladík) - na začátku jsem uvedl, že ČRF nás zajímaj proto, že je to výpočetní model ekvivalentní TS. Hned následovala otázka, proč potřebujeme ČRF, když máme jako model TS. Řekl jsem, že ČRF přináší jiný přístup, takový "algebraičtější" aparát, můžeme je snadno skládat atp.. např důkaz věty o rekurzi diagonalizací si neumím představit přes TS... no, nějak mu tahle odpověď stačila. Pak jsem zadefinoval PRF a ČRF (měl jsem drobnou chybu v definici minimalizace, ale měl jsem tam tu ukázku ekvivalentního while cyklu, to stačilo). Řek jsem, že jdou ČRF očíslovat a že existuje i univerzální funkce. Pak se ptal na definiční obory a obory hodnot ORF/ČRF, jestli to jsou rekurzvní nebo RS možiny. Myslim že je dobrý mít tohle dobře nastudováno, asi by u tohoto tématu u státnic moc neodpustili...
[b]Vývoj SW systémů:[/b] Vývojové prostředí (Zavoral) - tady si zkoušející vzpomněl, že jsem psal "nějakou zajímavou diplmku u kolegy", takže mi otázku upřesnil na "specifika vývojového prostředí pro paralelní jazyky." Nejdřív jsem zajásal, ale při přípravě jsem zjistil, že o tom vlastně nic moc nevím. Nakonec jsem to tak nějak zkušeně okecal :)
[b]Datové struktury:[/b] Třídění ve vnitřní a vnější paměti (P. Kučera) Řekl jsem něco obecně k třídění (dělení dle stable, in-place... a pak že záleží na tom, jestli předpokládáme porovnávací model, protože na čísla se dá použít třeba radix sort...) Uvedl jsem "naivní algoritmy", zeptal se proč je třeba dobrej bubble sort (O(n) best-case na setříděnou posloupnost...), pak merge-sort s analýzou přes master theorem. Víc se začal ptát u quick sortu - řekl jsem že pivot jde brát různě (náhodný, medián ze tří, atd...) a dost se ptal na rozdíly těchto přístupů, worst, best a average. Nevěděl jsem uplně všechno, ale spíš zkoumal, jak moc tomu rozumím do hloubky. U třídění ve vnější paměti se víc zajímal o případ, kdy máme tolik běhů, že je pak nemůžeme slít všechy najednou. Pak ho taky zajímalo, jaký je nejmenší počet souborů potřebných k setřídění jakkoli velkého vstupu (prý 4). Nakonec byl spokojený a já jsem se i něco naučil.
[b]Formální základy DB technologií:[/b] Datalog, 3. sémantiky... (Pokorný) Styl zkoušení prof. Pokorného jsem znal ze zkoušek, docela si potrpí na přesných definicích. Měl jsem docela podrobně rozepsáno co je to datalog (IDB, EDB, IO), k čemu to je, co to umí (rekurze, tranzitivní uzávěr) a co to neumí (bez negace to neumí rozdíl...). Pak na mě trochu uhodil a chtěl abych přesně řekl co jsou to ty Hornovy klauzule, termy, formule, atomické formule... Ale nakonec byl spokojený. Na 3 sémantiky a jejich ekvivalence asi nevyšel čas, což mi vůbec nevadilo.
Ráno nás rozsadili do lavic v S4 a hned nás všichni zkoušející obešli a zadali nám otázky. Myslim že jsem měl docela štěstí jak na zkoušející, tak na otázky, takže jsem si pak už docela věřil. Nakonec celkově za jedna, jednotlivé známky neznám. Učil jsem se na to cca měsíc (posledních 14 dní hodně intenzivně) a rozhodně jsem neměl pocit, že jsem to uměl všechno na výbornou... Určitě jsem při učení ocenil [url=https://docs.google.com/document/d/1h2kl0J9u8CF2QpIPFa-YqbuaMlgKg8AhGN6zy7-i4xw/edit#heading=h.m7vdwog25f54]osnovu[/url] (díky jejím autorům!).