od Martin » 23. 11. 2005 00:01
Trvalo mi to ale docela dlouho, než jsem (snad již s konečnou platností) pochopil, že sčítat řadu není nic jiného, než počítat limitu rekurentně zadané posloupnosti částečných součtů. Na gymplu jsem rozdíl mezi řadou a posloupností v podstatě nechápal. Nechápu, proč nám to říkali tak debilně, stačilo si přečíst kapitolku z Jarníka a hned jsem měl zcela jasno: Dát řadu je totéž, jako dát posloupnost, rozdíl je jen v tom, jak se na to koukáme.
Nevím jak vy ostatní, ale asi jsem prostě potřeboval čas, aby se mi to trochu rozleželo v hlavě. Mám takovou zkušenost, že když něco hned nechápu (rozuměj "necítím to srdcem, nevěřím"), tak to stačí nějakou dobu nechat a časem to člověk přijme, i když o tom vůbec nepřemýšlí. Tak třeba jak říkal Malý, že ten důkaz je "tak trochu magie", že si můžeme odfajfkovat jednotlivý kroky a stejně nebudeme chápat, proč to platí, tak to přesně já znám z mnoha jiných případů. Vždycky chápu každý jednotlivý krok, ale než se dostaví konečné prohlédnutí, po němž už tomu tvrzení "věřím" a vidím důkaz jako celek, to může chvíli trvat. Ale stojí to za ten čas. Nechápu, jak někdo může studovat matiku bez důkazů. Na MFF to třeba nejde, ale vezměte si na jiných školách - tam se většina těžkých tvrzení prostě nedokazuje.
No to jsem se nějak rozepsal a je to celé tak trochu o ničem. Vždycky když zplodím nějaký takový paskvil, tak si vzpomenu na to, jak jsme si vždy před vlastní prací na slohovce museli napsat osnovu
. Někdy by to možná nebylo na škodu. No ale když už jsem se s tím psal, tak to pošlu.
Trvalo mi to ale docela dlouho, než jsem (snad již s konečnou platností) pochopil, že sčítat řadu není nic jiného, než počítat limitu rekurentně zadané posloupnosti částečných součtů. Na gymplu jsem rozdíl mezi řadou a posloupností v podstatě nechápal. Nechápu, proč nám to říkali tak debilně, stačilo si přečíst kapitolku z Jarníka a hned jsem měl zcela jasno: Dát řadu je totéž, jako dát posloupnost, rozdíl je jen v tom, jak se na to koukáme.
Nevím jak vy ostatní, ale asi jsem prostě potřeboval čas, aby se mi to trochu rozleželo v hlavě. Mám takovou zkušenost, že když něco hned nechápu (rozuměj "necítím to srdcem, nevěřím"), tak to stačí nějakou dobu nechat a časem to člověk přijme, i když o tom vůbec nepřemýšlí. Tak třeba jak říkal Malý, že ten důkaz je "tak trochu magie", že si můžeme odfajfkovat jednotlivý kroky a stejně nebudeme chápat, proč to platí, tak to přesně já znám z mnoha jiných případů. Vždycky chápu každý jednotlivý krok, ale než se dostaví konečné prohlédnutí, po němž už tomu tvrzení "věřím" a vidím důkaz jako celek, to může chvíli trvat. Ale stojí to za ten čas. Nechápu, jak někdo může studovat matiku bez důkazů. Na MFF to třeba nejde, ale vezměte si na jiných školách - tam se většina těžkých tvrzení prostě nedokazuje.
No to jsem se nějak rozepsal a je to celé tak trochu o ničem. Vždycky když zplodím nějaký takový paskvil, tak si vzpomenu na to, jak jsme si vždy před vlastní prací na slohovce museli napsat osnovu :D . Někdy by to možná nebylo na škodu. No ale když už jsem se s tím psal, tak to pošlu.